Stop drop and dance

4. listopadu 2016 v 14:27 | Šťastná Vanda
Každý pátek mít volno znamená mít celý dům pro sebe. Den volna, kdy v domě není nikdo další kromě parťačky kočky, což je taková samozvaná dáseříctžejo domácí, je prostě parádní. Vypadá to tak, že ráno se člověk vzbudí s poplašným pípáním v hlavě zděšený, že se porouchal budík, načež si slastně uvědomí, že může spát dál, nebo se minimálně chumlat k peřině a snít ještě pár chvil. Káva se připraví až v dobu, kdy by normálně byl v práci a rozkoukával se po klientech, co že to po něm zase chtějí. Ale není tak, je doma, slunce ho šimrá skrz okna, vítr laškuje s padajícím listím, a je potřeba se připravit k úklidu a něco taky dělat, žejó. Což nebývá tak snadné. Je to fuška. Jakmile člověk po snídani zapne pořádnou hudbu a trošku tomu přidá koule, až se to tady otřásá, tělo vykonává úplně jiné pohyby, než ty úklidové. Tančením se nádobí neumyje. Nevadí, pokračuje se dál. Hudba je láska. Hudba je lék. Hudba je všechno. Hudba říká: mindfulness je lehounký trik, jen mě poslouchej, teď a tady se ti projdu v hlavě. Tak vnííííímeeeeeeeeej. Nohy a ruce si dělají co chtějí. Na instagramu se rozmáhá pár věcí, a podle mě ta nejmilejší je hashtag stopdropanddance. Zkuste si to zadat a uvidíte. Budete se smát. Je to milé. Je to všechno. Je to můj páteční den. Je to uvnitř tančím v týdnu, opravdový tanec si nechávám na pátek. Máš ruce? Máš nohy? Máš duši? Všechno je fuk, tanči!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama