První vzpomínka na pondělí

29. srpna 2016 v 11:03 | Šťastná Vanda
Nevím, kdy poprvé jsem někde četla zmínku o tom, jak je hrozné v Neděli, že zítra už je Pondělí. Stalo se to pravidlem. Neděle začala být nesvá, chuděra opřená o Pondělí, které kradlo lidem iluze o tom, že může být příjemným dnem. Takže nejenže si lidé zprotivili Pondělí, ale k tomu ještě klidnou a přítulnou Neděli! Toho se nezúčastním, křičela jsem si v duchu a bojkotovala Pondělí na happy start nového týdne, na začátek plný jiskřivých příležitostí, na nové příšliby, ale děj se co děj, nikdo mě nebral vážně. Až jsem se jednoho dne v Neděli večer, zachumlaná v posteli se sklenkou vína přistihla, jak tomu svému (k)lukovi se znechuceným hlasem říkám něco jako: strašné, zítra zase do práce, no už je to tady, Pondělí. Moje hodné Já, to pozitivní, začalo na poplach spouštět sirény, až mi došlo, k čemu jsem to sklouzla, a navíc ještě dobrovolně. Postěžovala jsem si na Pondělí, a ještě k tomu už v Neděli! To snad ne! Překvapivý pocit však byl, že jsem to tak vůbec nemyslela. Že jsem si do Pondělku chtěla trošičku z lásky rýpnout, abych se snad na něj alespoň dobře vyspala, a aby se to Pondělí pořádně snažilo být skvělým Pondělkem a začátkem něčeho velkého a úspěšného. A ejhle, ono to vážně fungovalo. Proto mi milí a vážení došlo, že všechny ty vaše znechucené nejen študákovy poznámky jsou vlastně z lásky. Že si to pondělí škádlíme, protože víme, že nám přinese další týden plný nových zážitků a překvapení. Proto jsem se dnes ráno zase v autě zašklebila a posteskla si, jak se mi zase nechce, protože je Pondělí. Proto se teď usmívám a užívám si Pondělí. Protože ho vlastně mám tak nějak hodně ráda, za to že je Pondělím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Niki Niki | 25. září 2016 v 11:50 | Reagovat

Super 😊😊❤

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama