Nakopávací

8. ledna 2016 v 9:55 | Šťastná Vanda
Ne každý z nás si umí představit, co vlastně chceme, co si přejeme a jaký by měl být náš ideální den. Já to kdysi taky neuměla. Kdyby se mě někdo před pár lety zeptal, nepřišla bych na to. Asi bych se zahloubala a probírala myšlenkami, ale tak úplně bych neuměla odpovědět. Za to když jsem byla na začátku střední školy, a měla napsat o tom, jaký bude můj život v dospělosti, šlo to samo. Pero jelo po papíře nevídanou rychlostí, slovo následovalo slovo a musím se smát, když pomyslím na to, co jsem tam psala. Něco jako, že budu žít u moře, můj manžel bude samozřejmě černoch, budu mít malé pěkné černoušky a budu lékařka nebo tak něco. Realitě se to moc nepodobá, ale ono je to vlastně tím, že jsem se nakonec s tou představou neztotožnila tak docela a dnes už umím popsat, co od života chci. Stále se učím, stále na to přicházím, stále víc je to konkrétnější. Ani mě tehdy nenapadlo, že jednou těmahle představami na papíře budu doslova žít. Umíte si představit vy svůj ideální happy den? Jak by vypadal? Co byste dělali? Já jsem v tom všem našla obrovskou výhodu. Čerpání energie ve vizualizaci. Párkrát se mi stalo, že jsem před spaním zavřela oči, a už to bylo. Cítila jsem slaný vlhký vzduch, seděla na houpající se loďce, a pozorovala keporkaky, jak se krmí. Bylo to tak skutečné, jako bych tam byla. Říkala jsem si, no jo, to snění. Dobrý nástroj na to, aby se to stalo skutečností. Ale jak se z toho postupem času stala pravidelná večerní úloha, zapojily se do toho skutečné sny ve spánku a snění i ve dne a zautomatizovalo se to. Ve spánku jsem na těch nejkrásnějších místech, plavu v těch nejúžasnějších mořích, sleduju zázraky přírody a parádní tvory, žiju skvělé příběhy a vždycky tam mám moře nebo oceán. Ty emoce, které jsou součástí, asi popisovat nemusím. Zůstanou ve mě pak ještě pár dnů. Takové nakopávací sny jsou perfektní nejen pro odpočinek. Jednou jsem se ptala jedné paní psycholožky, která se věnuje snům, co to asi znamená, moje mořské sny. Odpověděla, že někteří lidé mají skvělý dar, umění dobíjet energii ve snu na místech, kde se cítí dobře. Co se ale stalo ještě větší a důležitější součástí, a mým každodenním potěšením, je představivost v praxi ve dne. Jakmile na chvíli zavřu oči, cítím slunce, blízkost oceánu a můžu se procházet třeba po nádherném přístavu v Ponta Delgadě, protože už jsem tam byla, protože mi to připomíná splněné sny a větu domov je tam, kde je srdce, které tam člověk snadno zanechá. Procházím se kolem oceánu, sleduju obrovské masy vody tříštící se o útesy, a jsem úplně nabitá. Jako bych tam na pár minut byla. Někdy na zodiacu, houpajícím se na Atlantiku, jindy ve vodě s delfíny, nebo se procházející na Sao Miguelu jako doma. Když to takhle prožívám, pár minut denně, a tolik energie mi to dodá, kolik představ se asi stane skutečností silou myšlení? A tak to tak praktikuju pořád dokola, jako profesionální snílek i několikrát denně, věřím tomu jak malé dítě věří na pohádky a Ježíska, a je mi tuze fajn. Vizualizace je důležitá, ne jen proto, že si myslím, že sny přitahuje, ale především proto, že přináší radost, emoce, energii, a je to malá ochutnávka toho, jak by mohla naše realita vypadat, pokud se rozhodneme jít tou správnou cestou. Proto doufám, že každý z vás na mě dáte, a jednou za den si ukradete malou tajnou chviličku, kdy zasněně zavřete oči, a s lehkým úsměvem budete tam, kde byste si být přáli. Slibuju vám, že tam jednou budete i ve skutečnosti. I já jdu na chvíli zavřít oči. Domov je tam, kde je oceán.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Neke Neke | 18. ledna 2016 v 22:48 | Reagovat

Krasný článek... Umí stejně jako to slunce a šumění oceánu nakopnout do toho snít a představovat si :)

2 Vanda Vanda | 19. ledna 2016 v 6:57 | Reagovat

[1]: dekuju za pohlazeni. Uz se tesim co si poctu u tebe :-) jsu jeste chvili ke kave snit :-D

3 Luc Luc | 6. dubna 2016 v 21:38 | Reagovat

Já jsem sice takový snílek, ale nesním o moři, pláži atp..
Představuji si věci, které bych chtěla, aby se staly, i když jsou někdy i nereálné. Ale baví mě to :)
Občas je vtipné, když si uvědomím, že jsem zase mimo realitu při cestě tramvají a začnu se třeba usmívat. A taky se mi to kolikrát míchá dohromady  (snění a realita)... což už taková sranda není. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama