Vzpomínkovač

31. srpna 2015 v 14:17 | Šťastná Vanda
Víte vy, za co jsem opravdu ráda? Za to nevědomí o ztrátě vzpomínek. Máte rádi vzpomínky tak jako já? Ty ostré jsou nejlepší, jako v HD kvalitě, člověk se může kochat do nekonečna. Vzpomínky však mají jednu nemilou vlastnost. Některé blednou rychleji, jiné mizí pomaleji. Ty nejlepší si necháváme, ale ani zdaleka nejsou tak ostré a živé a s příchutí, jako na začátku. Dobré ovšem je, že když už vzpomínku zapomeneme, většinou o tom ani nevíme. Sama se toho děsím. Zkrátka nechci přicházet o vzpomínky. Je mi požehnáno. Jsem tady a teď v době, kdy nejednu vzpomínku mám zvěčněnou na různých médiích. Kupa analogových fotografií, moře fotografií v telefonu, v počítačí, na USB, u přátel, na instagramu...Máme my to dnes mnohem jednodušší než naši předchůdci, o tom žádná. A tak se snažíme to nevědomí o ztrátě vzpomínek zaplašit technikou, naneštěstí i ta může zklamat. Ale na druhou stranu, zálohovat, zálohovat, zálohovat, a jsme snad i zachráněni. Jaká je vlastně pointa? Vzpomínky jsou úžasná věc. Mají schopnost vracet nás na místa a do dob, kde záříme štěstím. Můžeme si vybírat, ke kterým vzpomínkám se přitulíme a na které chceme zapomenout. Částečně i proto mám kromě vzpomínek ve své hlavě ráda ty obrázkové. Slastně se usmívám, protože se stačí podívat na fotografii, kde stojím na přenádherném view pointu na ostrově Sao Miguel, sním o tom, že v dálce obyčejným teleobjektivem zahlédnu velrybu, ač je to téměř nemožné bez speciálního vybavení, snažím se co nejlépe zaostřit, jedno oko zavřené, druhé se snaží jak může, a s každou vlnou na nekonečném Atlantickém oceánu mám pocit, že ji opravdu vidím. A tak tam v té výšce na kopci nad rozlehlou magickou zelení kontrastující s šedomodrou slanou vodou sním, usmívám se, a nemůžu odejít. Uběhne hodina, dvě, a já nemám pojem o čase. Nic ze mě nedělá tak trpělivého člověka, jako oceán. Ba jinak, jsem naopak velmi netrpělivá v životě. Jediná moje trpělivost vyplývá v nepochopitelném mnohahodinovém civění na moře, na vlny za vlnami, s dětským zaujetím a úžasem, jen tak, bez důvodu, mi oceán krade oči a čas a srdce, to především, a může za to pouto, které mě na chvíli zakleje, a já můžu jen tak být, a prožít vzpomínku, ke které se sem tam vrátím. Příroda umí kouzla a čáry, o tom žádná, a právě proto chápu každého, kdo je jí oddaný. Proto jsem ráda za momentku, kterou vyfotil (k)luk tehdy a tam, abych si vždy připomenula ten den. Slunce hřejivé, vítr nespoutaný, nádherné temné mraky, tančící kolem ostrova, mizející a zase se vracející s pár kapkami deště, chudák netrpělivý (k)luk donucen strávit na view pointech nekonečné svačiny a hodiny, a nezapomenutelné pocity, které bych jen těžko mohla popsat slovy. A tak i dnes tam stojím, sním, nemůžu se nabažit, vnímám ten zázračný svět kolem, tu krásu nesmírnou, a ta vzpomínka mě příjemně mrazí a není krásnější pocit než vědomí- tam jsem byl. Se sladkým nostalgickým dojetím jsem šťastná, tady a teď, a vím, že to zase, znovu a znovu, uvidím. Děkuji ti techniko.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 31. srpna 2015 v 16:39 | Reagovat

Moc hezky napsané :)

2 Vanda Vanda | 31. srpna 2015 v 17:55 | Reagovat

[1]: Díky, od Tebe mě to obzvláště těší (:

3 Plačící anděl Plačící anděl | Web | 31. srpna 2015 v 18:27 | Reagovat

Mám pocit, že tenhle blog přímo dýchá takovou pozitivní náladou. ;) Je to krásně napsané a pravdivé.

4 Vanda Vanda | 31. srpna 2015 v 19:13 | Reagovat

[3]: v to jsem doufala a jsem moc rada, ze to takhle citis:)

5 womm womm | E-mail | Web | 31. srpna 2015 v 23:35 | Reagovat

Napísané pekne, len si treba dať pozor aby sa človek v toľkých spomienkach nestratil :P

6 Vanda Vanda | 1. září 2015 v 8:03 | Reagovat

[5]: ztratit se v peknych vzpominkach neni vubec spatne:) dekuju

7 Nekush Nekush | 3. září 2015 v 0:14 | Reagovat

Jeee, krásně jsi to vystihla. Fajn čteníčko před spaním...TAK JÁ JDU TAKY SNÍT :-*

8 Vanda Vanda | 3. září 2015 v 13:55 | Reagovat

[7]: dekuju za koment zlatenko:*

9 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 27. listopadu 2015 v 15:15 | Reagovat

Vzpomínky. Jen při vyslovení tohoto slova mám dobrou náladu. Fakt hodně hezky napsané a celkově moc pozitivně naladěný blog - jak říká název. Třeba ještě někdy zavítám na návštěvu. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama